ŠVP

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání Základní školy a Mateřské školy Dobrá Voda, příspěvkové organizace je v platnosti od 2. září 2017. Jsou podle něho vzděláváni žáci 1., 2., 3., 4. a 5. ročníku. Je volně přístupný ve škole.

Motto:

„Škola je místo, kde základ k svému štěstí položiti můžeš.“

(J. A. Komenský)

Zaměření školy

Prioritami naší školy je:

• usilovat o dosažení otevřené, klidné, sdílné atmosféry ve škole, budované na partnerských vztazích mezi učiteli a žáky, na toleranci, na úctě člověka k člověku a na pocitu odpovědnosti
• podnětnou a tvořivou prací ve výuce vést žáky k chuti poznávat, získávat informace a přemýšlet o nich, k dovednosti řešit problémy
• vést žáky ke kultivovanému chování v lidské komunitě, k přiměřenému sebevědomí a zodpovědnosti
• vytvářet vhodné podmínky pro zajištění vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (např. zajištěním pomůcek, literatury, speciálních učebnic a pracovních materiálů apod.)
• realizovat spolupráci s rodiči žáků, školskou radou a zřizovatelem tak, aby byla tato spolupráce přínosná pro činnost školy, vzdělávání žáků a pro utváření dobrých mezilidských vztahů
• vybavovat školu učebnicemi, knihami, pomůckami, vyučovací a další technikou tak, aby vše přispívalo ke vzbuzení zájmu žáků o vzdělávání, k zlepšování  jejich aktivity při učení a napomáhalo k dobrému vytváření jejich znalostí, dovedností a kompetencí stanovených Rámcovým vzdělávacím programem
• zlepšovat estetický vzhled a funkčnost školy i jejího okolí
• systematicky působit proti vandalismu, násilí a šikaně mezi žáky
• zajišťovat účelnou prezentaci činnosti školy na veřejnosti
• u žáků i pracovníků školy vytvářet a trvale posilovat pocit sounáležitosti se školou a pocit hrdosti na svoji školu

Výchovné a vzdělávací strategie

• Snahou školy je nabízet žákům výuku zajímavou. Z tohoto důvodu paní učitelky zařazují takové způsoby výuky, které nejsou pouhým předáváním hotových poznatků, ale vycházejí z aktivní práce žáků a z propojení poznatků z různých předmětů.​
• Učitelky se snaží, aby vyučování nebyla nuda, výuka byla pestrá, hravá a zajímavá, aby žáky vyučování bavilo, aby podávali maximální výkon, chodili do školy rádi a aby ve třídě bylo příjemné a nestresující klima.
• Snaží se vytvářet prostředí, ve kterém se žáci cítí dobře, nebojí se projevit a říci svůj názor. Různými formami práce, zařazováním didaktických her a pomůcek, kterými navozují učitelky příjemnou, tvůrčí a zábavnou atmosféru při vyučování, probouzí chuť do práce. Tím se vytváří pozitivní vztah žáků k učení. 
• V současné době se klade velký důraz na individuální přístup k žákům. V tom vidíme velkou přednost naší malé školy s nízkým počtem žáků – učitelky mají možnost děti neustále sledovat, komunikovat s nimi a pozitivně je hodnotit.
• Žáci jsou v naší škole vedeni k tomu, aby získali takové vědomosti, dovednosti a způsoby jednání, které mají  smysl a které využijí po přestupu na další stupně škol a uplatní je i v dalším životě.

Společný postup (jak, prostřednictvím čeho), kterým chceme dovést žáky k utváření KLÍČOVÝCH KOMPETENCÍ

Kompetence k učení

• vyhledáváním informací v encyklopediích, slovnících, na internetu apod.
• doplňováním důležitých informací do neúplného zápisu
• propojováním informací získaných v jednotlivých předmětech
• pozorováním a porovnáváním údajů (např. prvouka – měření teploty)
• hodnocením svých výsledků (žákovská knížka)
• aktivním zapojováním do vyučování (přinese si materiál, se kterým se při vyučování pracuje)
• schopností zorganizovat svůj čas – odpočinek – učení
• tříděním informací a předáváním dál
• uplatňováním znalostí v různých vyučovacích předmětech
• užíváním odborných znaků, názvů, termínů
• realizováním jednoduchých pokusů (klíčení, rozklad odpadků v půdě, vliv světla a tepla apod.) a vyvozením závěrů
• pochopením co a proč se učí, rozvíjením pozitivního vztahu k učení
• vytvářením situací, v nichž má žák radost z učení
• ověřováním správnosti svého myšlení pokusem a omylem
• využíváním poznatků a dovedností v praktických činnostech  - odhady, porovnávání velikostí, vzdáleností, orientace v prostoru
• získáváním poznatků o okolním světě, vytvářením vnímavého vztahu k jejich okolí
• zachycováním pozorovaných skutečností ve vlastních projevech, výtvorech

Kompetence k řešení problému

• samostatným vyhledáváním informací v encyklopediích, pravidlech českého pravopisu, slovnících, tříděním informací
• samostatnou orientací v atlasech
• zpracováváním informací k různým zadaným tématům v oblasti literatury, dějin, přírody apod.
• optimálním vyřešením neshod s ostatními dětmi i bez zásahu dospělé osoby
• vyhledáváním potřebných informací v knihovně, na internetu i v odborných časopisech
• vytvořením si vlastního postupu při řešení problému, podporou schopnosti experimentovat (metoda pokusu – omylu) – chyba neznamená nedostatek
• využíváním různých možností řešení známých z řešení předchozích úkolů
• aplikováním výsledné varianty řešení i na další problémy
• rozlišováním dobra a zla v pohádkách a příbězích a využíváním této dovednosti v běžném životě
• nacházením poučení v lidových příslovích a pořekadlech
• problémovými úlohami z praktického života
• zapojováním se do soutěží podle svých schopností a dovedností

Kompetence komunikativní

• vedením ke vhodné komunikaci se spolužáky, s učiteli a ostatními dospělými ve škole i mimo školu
• učením vhodnou formou obhajovat a argumentovat svůj vlastní názor a zároveň poslouchat názor jiných
• podporováním přátelských vztahů k dětem z mateřské školy – vzájemné návštěvy, kontakty
• odstraňováním zábran, ostychu mluvit před ostatními spolužáky i dospělými
• podporováním samostatného, souvislého vyjadřování
• vedením k dodržování pravidel při rozhovoru, učením naslouchat ostatním
• rozvíjením schopnosti výstižně pojmenovávat věci, jevy a děje a souvisle o nich vyprávět
• hraním jednoduchých dialogů, didaktických her, vyprávěním či dramatizací pohádek či jednoduchých příběhů, zpěvem a pohybem
• rozšiřováním slovní zásoby o nové pojmy v osvojovaných tématech, při pojmenovávání pozorovaných skutečností

Kompetence sociální a personální

• podporováním spolupráce ve skupině, ohleduplnosti a úcty při jednání s druhými
• učením žáka respektovat roli, kterou má ve skupině při skupinové práci
• vedením k hodnocení své práce ve skupině, svého přínosu i práce ostatních
• vedením žáka k přijímání odpovědnosti za vlastní rozhodnutí
• podporováním sebedůvěry a sebeuspokojení pozitivním hodnocením
• získáním schopnosti přijmout kritiku, pochvalu, slušně odmítnout
• učením vyjádřit se k problému v kladném i záporném smyslu
• odstraňováním ostychu a zábrany z vystupování před spolužáky, dospělými
• vedením k jednání v duchu fair-play - k dodržování pravidel her, soutěží
• podporováním kladných prožitků pohybu a ze společných činností
• vedením k pomoci mladším, handicapovaným spolužákům

Kompetence občanské

• vedením ke stanovení pravidel chování a jednání a zdůvodnění jejich významu
• rozvíjením schopnosti vyslechnout názory ostatních a odůvodnit, proč si myslí, že je jeho názor ten správný, respektovat názor druhého
• vedením k ohleduplnému, vstřícnému chování k ostatním národnostem, sociálním skupinám
• odmítáním násilí, agresivity, šikany, zastáváním se slabšího
• vedením k dodržování svých povinnosti, hájení svých práv
• získáním dovednosti přivolat pomoc při úrazu, požáru, nehodě
• seznámením s kulturními a historickými tradicemi své obce a blízkého okolí
• aktivním zapojováním do přípravy výstav, kulturních programů, akcí školy, do kulturního dění v obci
• péčí o čistotu okolí, tříděním odpadu, účastí na úklidu veřejných prostranství     
• seznamováním s kulturními hodnotami současnosti i minulosti
• vedením k chápání kulturních projevů a potřeb různých národů a národností
• vedením k utváření ohleduplného vztahu k přírodě i kulturním výtvorům

Kompetence pracovní

• podporováním samostatnosti při přípravě pomůcek podle rozvrhu, úklidu pracovního místa
• udržováním pracovního místa po celý den v pořádku
• zapojováním do přípravy a ukládání pomůcek, nářadí  a náčiní, do organizace prostoru 
• upevňováním správných pracovních návyků při práci pomůckami, pracovním nářadím a náčiním v samostatné i týmové činnosti
• rozvíjením schopnosti pracovat samostatně i ve skupině podle ústních i písemných pokynů
• rozvíjením schopnosti najít zdroj informací, se kterým dále pracuje (internet, encyklopedie, slovníky)
• vedením k dokončení každé započaté práce
• vykonáváním svěřených úkolů (rozdávání a sbírání sešitů, utírání tabule, zalévání květin, přinesení čaje apod.)
• při všech činnostech dbá o svoji bezpečnost
• podporou nacházení vlastních pracovních postupů
• podílením se na přípravě a realizaci akcí školy – kulturní vystoupení, Masopust, karneval, besídky apod. (úprava prostředí, plakáty, pozvánky, blahopřání apod.)

Metody a formy výuky

Metody a formy výuky ŠVP nestanovuje závazně – nechává na vyučujícím, aby pro dosažení očekávané kompetence zvolil sám takové metody a formy výuky, které budou vést k očekávanému efektu.

Použité formy a metody v žácích vyvolávají touhu po poznávání, provokují jejich zvídavost, stimulují kladné rysy lidské povahy a vždy směřují k získání konkrétní dovednosti.

Respektování osobnosti žáka a uplatňování principu pozitivní motivace jsou neodmyslitelnými prvky práce vyučujícího.

Zařazení jednotlivých metod do školního vzdělávacího programu je konkretizováno na úrovni vyučovacích předmětů.

Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

• Žákem se speciálními vzdělávacími potřebami je žák, který k naplnění svých vzdělávacích možností, nebo k uplatnění a užívání svých práv na rovnoprávném základě s ostatními, potřebuje poskytnutí podpůrných opatření. Tito žáci mají právo na bezplatné poskytování podpůrných opatření z výčtu uvedeného v § 16 školského zákona.
• Podpůrná opatření realizuje škola. Podpůrná opatření se podle organizační, pedagogické a finanční náročnosti člení do pěti stupňů.
• Podpůrná opatření prvního stupně uplatňuje škola i bez doporučení školského poradenského zařízení na základě plánu pedagogické podpory (PLPP).
• Podpůrná opatření druhého až pátého stupně lze uplatnit pouze s doporučením ŠPZ. Začlenění podpůrných opatření do jednotlivých stupňů stanoví Příloha č. 1 vyhlášky č. 27/2016 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
• Požadované výstupy vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných a mimořádně nadaných jsou uvedeny v Rámcovém vzdělávacím programu základního vzdělávání.

Pojetí vzdělávání žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními

Při plánování a realizaci vzdělávání žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními je třeba mít na zřeteli fakt, že se žáci ve svých individuálních vzdělávacích potřebách a možnostech liší. Účelem podpory vzdělávání těchto žáků je plné zapojení a maximální využití vzdělávacího potenciálu každého žáka s ohledem na jeho individuální možnosti a schopnosti. Pedagog tomu přizpůsobuje své vzdělávací strategie na základě stanovených podpůrných opatření.

• Podpůrné opatření se realizuje v rámci pěti stupňů podpory, které jsou diagnostikovány školským poradenským zařízením. Oblast, kterou zvládá škola bez pomoci školského poradenského zařízení, je podpora v rámci 1. stupně. 
• Pro žáky s přiznanými podpůrnými opatřeními prvního stupně je ŠVP podkladem pro zpracování plánu pedagogické podpory ( PLPP), pro žáky s přiznanými podpůrnými opatřeními od druhého stupně podkladem pro tvorbu individuálního vzdělávacího plánu (IVP).  
• Tvorba, realizace a vyhodnocování PLPP u těchto žáků je prováděna na základě pokynu ředitele školy.
• Tvorba, realizace a vyhodnocování IVP  u těchto žáků je prováděna na základě pokynu ředitele školy.
• PLPP sestavuje třídní učitel nebo učitel konkrétního vyučovacího předmětu. PLPP má písemnou podobu. Před jeho zpracováním budou probíhat rozhovory s jednotlivými vyučujícími, s cílem stanovení např. metod práce s žákem, způsobů kontroly osvojení znalostí a dovedností. Učitel stanoví termín přípravy PLPP a organizuje společné schůzky s rodiči, pedagogy, vedením školy i žákem samotným.
• V případě podpůrného opatření (spočívajícího v úpravě očekávaných výstupů) pro žáky s LMP od třetího stupně podpory, bude pro tvorbu IVP využívána minimální doporučená úroveň pro úpravy očekávaných výstupů. Minimální doporučená úroveň, která je stanovena v RVP ZV pro 3. a 5. ročník, bude na základě Doporučení školského poradenského zařízení rozpracována pro konkrétní ročník v IVP žáka s přiznaným podpůrným opatřením. Postup tvorby, realizace a vyhodnocování IVP je stejný jako v případě IVP ostatních žáků. IVP může být během roku  upravován podle potřeb žáka. Při tvorbě IVP bude využíváno metodické podpory školního poradenského pracoviště a metodická podpora na Metodickém portále RVP.CZ.
• V případě, že zákonný zástupce žáka přes opakovaná upozornění a vysvětlení důsledků nenavštívil ŠPZ za účelem nastavení podpůrných opatření ve vzdělávání žáka a způsobil tak žákovi obtíže při vzdělávání, protože škola sama dostatečná podpůrná opatření vytvořit nemůže, se může škola obrátit na zástupce orgánu veřejné moci (OSPOD) a v souladu se zákonem o sociálně právní ochraně dětí požádat o součinnost. Tato varianta je považována za mezní, tedy je třeba ji volit až v případě, kdy nelze jinými cestami dosáhnout naplnění zájmu žáka.

Jako podpůrná opatření pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou v naší škole využívána podle doporučení školského poradenského zařízení a přiznaného stupně podpory zejména:

a) v oblasti metod výuky:

• respektování odlišných stylů učení jednotlivých žáků
• metody a formy práce, které umožní častější kontrolu a poskytování zpětné vazby žákovi
• důraz na logickou provázanost a smysluplnost vzdělávacího obsahu
• respektování pracovního tempa žáků a poskytování dostatečného času k zvládnutí úkolů

b) v oblasti organizace výuky:

• střídání forem a činností během výuky
• u mladších žáků využívání skupinové výuky
• postupný přechod k systému kooperativní výuky
• v případě doporučení může být pro žáka vložena do vyučovací hodiny krátká přestávka

c) zařazení předmětů speciálně pedagogické péče

Zabezpečení výuky žáků mimořádně nadaných

Nadaným žákem se rozumí jedinec, který při adekvátní podpoře vykazuje ve srovnání s vrstevníky vysokou úroveň v jedné či více oblastech rozumových schopností, v pohybových, manuálních, uměleckých nebo sociálních dovednostech. Za mimořádně nadaného žáka se považuje žák, jehož rozložení schopností dosahuje mimořádné úrovně při vysoké tvořivosti v celém okruhu činností nebo v jednotlivých oblastech rozumových schopností.

• Škola vytváří ve svém školním vzdělávacím programu a při jeho realizaci podmínky k co největšímu využití potenciálu každého žáka s ohledem na jeho individuální možnosti. To platí v plné míře i pro vzdělávání žáků nadaných a mimořádně nadaných.
• Výuka žáků probíhá takovým způsobem, aby byl stimulován rozvoj jejich potenciálu včetně různých druhů nadání a aby se tato nadání mohla ve škole projevit a pokud možno i uplatnit a dále rozvíjet.
• Tvorba, realizace a vyhodnocování PLPP u těchto žáků je prováděna na základě pokynu ředitele školy.
• Tvorba, realizace a vyhodnocování individuálních vzdělávacích plánů u těchto žáků je prováděna na základě pokynu ředitele školy.
• Vzdělávání žáků se SVP probíhá s využitím podpůrných opatření, která se člení do 5 stupňů podle organizační a finanční náročnosti.
• Individuální vzdělávací plán mimořádně nadaného žáka sestavuje třídní učitel ve spolupráci s učiteli vyučovacích předmětů, ve kterých se projevuje mimořádné nadání žáka  a  školským poradenským zařízením.
• IVP mimořádně nadaného žáka má písemnou podobu a při jeho sestavování spolupracuje třídní učitel s rodiči mimořádně nadaného žáka
• Při sestavování IVP vycházíme z obsahu IVP stanoveného v § 28 vyhlášky č. 27/2016 Sb.
• Práce na sestavní IVP jsou zahájeny okamžitě po obdržení doporučení školského poradenského zařízení. IVP je sestaven nejpozději do jednoho měsíce od obdržení doporučení školského poradenského zařízení. Součástí IVP je termín vyhodnocení naplňování IVP a může též obsahovat i termín průběžného hodnocení IVP, je-li to účelné.
• IVP může být zpracován i pro kratší období než je školní rok. IVP může být doplňován a upravován v průběhu školního roku.
• Vyučující zajistí písemný informovaný souhlas zákonného zástupce žáka, bez kterého nemůže být IVP prováděn. Vyučující po podpisu IVP zákonným zástupcem žáka a získání písemného informovaného souhlasu zákonného zástupce žáka předá informace o zahájení poskytování podpůrných opatření podle IVP řediteli školy, který je zaznamená do školní matriky.

Začlenění průřezových témat

Průřezová témata jsou realizována formou integrace do běžné výuky. Blíže je začlenění uvedeno v učebních osnovách jednotlivých vyučovacích předmětů.